Hip-hop vs. já

Tímto příspěvkem bych se chtěl vyhnout diskuzím z předchozí povídky Zastávka MHD, kde jsem lehce zkritizoval chlapce, co posouchá hip-hop, a chtěl vyjádřit svůj skutečný názor na tuto subkulturu.

Hip-hop dříve hudební styl, který vznikl v USA, dnes subkultura. Já osobně uznávám všechny hudební styly bez rozdílu. Pokud se ta písnička dá poslouchat, rád si jí poslechnu a uznávám, že každý mý svuj styl a každému se líbí něco jiného. Nemám nic proti lidem, kteří poslouchají hip-hop, kteří se oblékají podle hip-hopové kultury a mají své stím spojené názory. Avšak mám toho spousty proti malým dětem, dnes už řekl bych v některých případech od třetí třídy, kteří vidí v hip-hopu skupinu, do které bez rozdílu zapadnou. Nemám nic proti tomu, aby zapadali mezi lidi se stejnými zájmy, ALE! nic se nesmí přehánět. A proto, když vidím malého kluka, který se oblíká tak, jak si přečetl na internetu (např. Become a ganxta yeah!), pouští nahlas svůj tvrdý hip-hop, který obtěžuje lidi okolo, tak mi naskakuje husí kůže a adrenalin v krvi.

Uznávám lidi, kteří svému stylu rozumí a ví, co dělají, ale neuznávám s prominutím voly, kteří se zatím jen schovávájí a nemají svůj styl. Chovají se tak, protože je to ted IN, cool, free a hustý. Za pár let, kdyby byly IN dechovky, tak tyhle malé děti budou na ulicích pouštět ze svých mini přehrávačů dechovky a pařit na ně.

PS: klidně komentujte :)